Nečekaný zvrat v Uchihovic rodině díl 1-Učte mě

23. listopadu 2011 v 17:47 | Hanako Hyuuga
První díl
Za lesem se ozývá zvuk boje.Jdu lesem blíž a blíž.Zastavím se za jedním stromem a pozoruji, co se děje.Nic nevidím, až po nějaké době se na prostranství přede mou objeví dvě postavy.Jsou to mladí muži.Oba mají černě havraní vlasy.Oči jim rudě září.Vypadá to, že trénují. Zůstanu radši za stromem.Udělali znamení rukou a oba proti sobě vystřelili oheň.Oba se mu vyhnuli a oheň mířil přímo na mě.Rozběhla jsem se k jinému stromu.Měla jsem štěstí.Oheň mi jen trochu ožehl bundu.Myslím, že poznali, že tu jsem.Nebezpečně se přibližovali k místu, kde jsem se schovaná.Najednou se zastavili.,,Tak se ukaž, my víme, že jsi za stromem."Řekl jeden.Sakra je asi pomě.Co mám dělat.Opatrně tedy vyjdu zpoza stromu.Pomalu se přibližuji až jsem skoro u nich.Slzy mám na krajíčku.Zůstanu stát asi pět metrů od nich.,,Kdo si?"Zeptá se zas.Nejsem schopná slova.Strašně se bojím.Po dlouhých dvou minutách se zmůžu na odpověď.:,,M…Miya."Pípnu, že je mě jen těžko slyšet.,,Co tady chceš."Zeptá se zas ten druhý.Odpověď je jednoduchá, ale asi ji nedokážu říct nahlas.Z úzkosti mě probere až strašliví zvuk vycházejíc z mého žaludku.Oba se trochu usmáli.,,Tak pojď řekneš nám to až se najíš."Strach jakoby ze mě opadl.Rozešli se někam do lesa.Chvíli tam jen tak koukám, než mi dojde co řekl.Proto se za nimi rozběhnu.

Podali mi misku s jídlem.Okamžitě se začnu cpát jakoby to bylo poslední, co sním.,,Tak proč si nás sledovala při tréninku?"Řekl ten s dlouhými vlasy svázanými do culíku.Odložím misku a zadívám se mu do očí.Až teď si všimnu, že je nemá červené nýbrž uhelně černé.,,No já jsem se chtěla zeptat…netrénovali byste mě?"Zadívali se na mě divným pohledem.,,Proč chceš abychom tě trénovali.Nemáš být náhodou v nějaké vesnici a tam je žádat o pomoc?"Namítnul.,,To bych ráda jenže…nemám kam bych šla.Jediná šance jak se stát ninjou jste vy.Prosím"Zadívám se na ně psíma očkama.,,Ne!Zítra tě odvedeme do nějaké vesnice.",,Ale…",,Ne, to je konečné slovo.Sklopila jsem oči a odložila teď už prázdnou misku.,,Sasuke…zůstaň tu a já dojdu pro dříví."Aha takže se jmenuje Sasuke.,,Sasuke prosím pojď mě trénovat.",,Itachi říkal, že ne.",,Tak já mám nápad.Já budu trénovat a ty mi budeš říkal, co dělám nebo nedělám špatně.",,Já nevím.",,Prosíííííííím",,No tak dobře.Ale budeš mě poslouchat.Tak teď se postav do útočné pozice…Jak to stojíš.Posuň levou nohu víc dopředu a pravou ruku víc dozadu.Jo tak je to správně.A teď uděláš sto dřepů a padesát kliků, jen pro začátek.",,Co?!",,Neodmlouvej nebo tě nebudu trénovat.Já dělám každý den Pětiset dřepů a dvěstěpadesát kliků.Tak se pohni."Začala jsem tedy s kliky.Dvacet bylo ještě jakžtakž v pohodě, ale těch zbylých třicet, to bylo peklo.Potom přišli na řadu dřepy.Zatím co jsem je dělala, přišel Itachi a sedl si k Sasuke. Vedli vážnou diskuzi.Já je, ale neposlouchala.Jen jsem počítala:89,90,91,92,93,94,95,96,97,98,99,100.Svalila jsem se do trávy.Sice jsem už trénovala, ale tohle bylo na úplně jiném měřítku.,,Tak Itachi se uvolil, že tě budeme chvíli trénovat.",,Vážně!",,Jo, ale teď vstávej."Slova se ujal Itachi.:,,Tak teď to bude jednoduché.Budeš se snažit jednoho z nás zasáhnout pěstmi…Start."Rozběhla jsem se plnou rychlostí na Sasukeho. Dala jsem se dvě a dvě dohromady.Sasukeho učil Itachi tudíž bude Itachi silnější než Sasuke. Snažila jsem se mu dát alespoň jednu ránu, ale on se mi pořád vyhýbal…

Znavená jsem se svalila do trávy.Byla jsem vyřízená. A to Sasuke vůbec.Nebylo na něm poznat, že se hýbal.V klidu dýchal a nebyl ani zpocený.Za to já bych se mohla dát ždímat.Sasukeho jsem ani jednou nezasáhla,i když jsem se snažila co mohla.Vždy se mi bravurně vyhnul.Itachi mi podal jídlo.S díkem jsem ho přijala.Nacpala jsem se jídlem a znova lehla do trávy.Za chvíli jsem spala.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Arigato za návštěvuSmějící se