Gomenasai

26. března 2012 v 20:53 | Hanako Hyuuga
Tak po dlouhé době nějaká hetero povídka. No, spíše jen takové kratičké zamyšlení a pár SasuSaku. To je divný, protože se v povídce ani Sasuke nevyskytuje, nená tam ani štěk. Ale co, užijte si to.


Vždycky jsem si říkala, jaké by to bylo tě nepotkat. Jaké by to bylo se na tebe neupnout. Jaké by to bylo se do tebe nezamilovat. Když nad tím tak přemýšlím, v hlavě mě sžírá otázka, proč já? Proč ty? Proč my? Jsem hodně naivní, když si přeji, aby se tyhle roky vzali zpět. Nemusela bych se do tebe tak šíleně zamilovat. Ušetřilo by mi to večery s mokrýma očima a probdělé noci beze snu. Proč se já, taková šedá myška musela potkat s tebou. Králem školy, dravým lvem, kterému jsou myši ukradené. Ty si radši chytneš nějakou antilopu než myš, kterou ani nevidíš a snadno bys ji zašlápl. Už když jsem tě spatřila poprvé, něco mě k tobě lákalo. Možná to bylo tvým vzhledem, možná tvým chováním, tvou arogancí, kterou si zpražil každého, kdo se ti nevhodně postavil do cesty. Milenky si střídal jako ponožky. Každým dnem jsem trpěla čím dál víc. Celé čtyři roky jsem tě milovala a tys o mě ani pohledem nezavadil, nevěděl si jak se jmenuji, kdo jsem, že vůbec chodím do stejné školy…dokonce do stejné třídy. Rodiče mi vždycky říkali, jaký budu mít nádherný, růžový, vysněný život…a já jim naivně věřila. Ale…můj život skončil, když jsem potkala tebe. Nádherného, vždy okouzlujícího, chytrého a mohla bych pokračovat. Vím, že nejsem hezká, nadměrně velké oči a čelo, neobvyklá barva vlasů, malá postava. Nikdy jsem nebyla tak hezká jako ostatní, chytrá také moc ne, učila jsem se, co to šlo, ale talent jsem neměla. Tohle bude asi to nejlepší řešení…Stojím nad propastí, kam svět nedohlédne. Dnes to udělám, skončím svoji existenci a tím i svoje trápení a svoje sny, které se pohřbili hluboko do mého nitra. Nadechla jsem se čerstvého vzduchu. Vánek se mi pohrával s vlasy, různě je kroutil a zohýbal. Udělala jsem krok v před, pak další a ještě jeden. Stačí jeden krok a navždy přestanu existovat. Zavřu oči a…,,Sakuro!"Uslyším a otočím se.,, Co tady děláš…Naruto." Řeknu chladně.,, sakuro, nedělej to, tímhle nic nevyřešíš.",,Jak myslíš, že nevyřeším."Namítla jsem blonďákovi.,,Sakuro i když tě Sasuke nikdy milovat nebude, stále jsou tu lidi, kterým na tobě záleží.",,A komu, celá moje rodina je už mrtvá, nemám nikoho!" Křikla jsem.,, Mně…mně na tobě…záleží.",,Jak ti mám věřit." Slza minula slzu. Tváře se mi smáčeli ve slané vodě.,, Protože tě miluji. Prosím, nedělej to, můžeme být šťastný…spolu." Z očí se mu pustili slzy.,,Promiň Naruto…ale srdce si nevybírá…Sbohem." Udělala jsem krok a….,,Sakuro!!" To bylo poslední, co jsem slyšela…Padám dolů do propasti a není šance, abych se zachránila. Cítím, jak mě všechny negativní pocity opouštějí. Cítím se volná. Tenhle čin je uvolnění, uvolnění od lpěních a lidském světě.,, Gomenasai…Naruto."…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Camelia Camelia | Web | 27. března 2012 v 9:32 | Reagovat

Baf! :D
Kvůli tobě mám depku... -.- No, nic, příběh je moc hezkej! I když ano, o Sasukem ani ťuk! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Arigato za návštěvuSmějící se