close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jeden den volna

19. dubna 2012 v 22:38 | Hanako Hyuuga |  Ostatní jednorázovky
Ahojky, zase jsem tu dlouho nebyla a za to se omlouvám, mám toho pořád nějak moc. Podařilo se mi přepsat ze sešitu povídku. Je krátká a taková odlehčená řekla bych. Na pár Matt x Mello. Snad se bude líbit.


Sedím u potoka, nohama cákám ve vodě. Do vlasů se mi zarývá příjemný vánek. Lehnu si do orosené trávy a ruce si dám za hlavu. Dívám se na čistě modrou oblohu, všude slyším cvrlikat ptáčky. Je mi tak dobře. Za tu dobu, co pátrám po Kirovi, jsem neměl chvíli volna. Jsem rád, že jsi to vzal na chvíli za mě. Nevím ani, co bych bez tebe dělal. Tolik mi pomáháš. Jsem ti za to vděčný. I když to asi nevíš, jsi pro mě moc důležitý. Důležitější než čokoláda a věř, že to je velmi málo lidí. Co asi teď děláš? Hraješ hry nebo jsi venku a zabíjíš se nikotinem. Vytáhnu ze zadní kalhot mléčnou čokoládu. Dám si jí ke rtům a olíznu jednu tabulku a poté ji ukousnu. Chvíli ji převaluji na jazyku než ji rozkoušu a spolknu. Tiše zapředu, kdy ucítím tu nádhernou sladkou chuť. Po tváři se mi rozlije úsměv jaký jsem neměl už roky. Ve zlomku vteřiny všechno zmizí a nahradí to temnota. Ucítím na svých očích cizí dlaně. Trvá mi jen okamžik a já poznám, že jsi to ty. Táhnou z tebe cigarety.,,Myslel jsem, že jsi na základně."Zašeptám pobaveně.,,Chtěl jsem tě zkontrolovat a jak vidím, jsi v pořádku." Sundáš země ruce a zářivě e usměješ. Neodolám a pousměji se také. V sobě cítí m příjemné teplo. Hřeje mou duši i srdce jako plamínek v ohništi. Vyhoupnu se do sedu, nohama párkrát zakopu a podívám se na tebe. Přisedneš si ke mně, sundáš si boty a nohy ponoříš do potoka vedle mích. Zadívám se na oblohu. Nevadí mi, že mlčíme, je mi to příjemné. Po několika minutách ucítím na své noze jemný dotyk. Poté další a další. Začal si se o mou nohu otírat svou jako kočka. Bylo to neskutečně příjemné. Po chvíli si své ruce opatrně obtočil okolo mého pasu. Byl jsi ve střehu a kdyby si ucítil sebe menší odpor, okamžitě by si mě pustil. Já jsem se místo toho sám k tobě víc přitiskl. Cítil jsem tvůj horký dech ve svých vlasech. Srdce jakoby se mi splašilo. Do tváří se mi nahrnula červeň. Pohledl jsem na tebe. Byl jsi na tom velmi podobně. Slyšel jsem tvé zrychlené bití srdce. Pomalu jsi se ke mně naklonil. Nosy se nám téměř dotýkali. A potom jsi udělal tu nejkrásnější věc na světě, spoji jsi naše rty v polibku. Něžném a vlhkém. Nemohl jsem uvěřit, že jsi to udělal a že se mi to i líbilo.Pomalu a zdrženlivě jsem ti začal polibky oplácet. Tvé ruce se rozběhli po mém těle. Věděl jsem k čemu se to tady schyluje, ale můj hlas mě zradil, nezmohl jsem se ani na hlásku. Dostal jsem strach, neskutečný strach, který se ještě umocnil, když jsi mi rukama vklouzl pod lem mého trička. V tu chvíli jsi se na mě otočil. Ve tvých očích se odrážela touha, ale jakmile jsi přečetl mé pocity, touha se stala lítostí.,,Omlouvám se, já…já, nemohl jsem se ovládnout, odpust mi, já…"Snažil ses to odčinit. Vypadal si hrozně roztomile. Pohladil jsem tě po tváři a sám spojil naše rty v polibku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Arigato za návštěvuSmějící se