close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

you are my Angel 11

3. října 2012 v 20:38 | Hanako Hyuuga |  you are my Angel
ahojte lidičky, co se vám budu omlouvat za to, že jsem tady dlouho nebyla, téma týdne je lenost a co si budem nalhávat, já jsem doopravdy hodně líná, ale abych vám dokázala, že odčas něco udělám, tak tady máte další díl You are my Angel. Je to krátké, prostě jsem ze sebe nedokázala vysmolit víc. Snad zas budu trochu aktivnější, užijte si dílek a já pádím.

Seděl na posteli okolo něj spousty knih a sešitů. Něco v jedné zuřivě hledal a následně zapsal na papír. Tiše si povzdechnul. Maturuje za dva týdny a ještě se skoro nic nenaučil. Pokojem se roznesl další z jeho povzdechů. Bolí ho záda, hlava se mu točí. Písmenka se mu slívají dohromady. Zaklapnul knížku a odložil ji s ostatním učivem na stůl. Podíval se na hodinky. Další z nesčetných povzdychů. Jedna hodina, zase se učil skoro celý den. Dopoledne chodí do práce a odpoledne se šprtá. Stočí svůj pohled na chlapce, který spokojeně chrupkal na své posteli. To mu připomnělo, kde má rodiče, to se ještě nevrátili, nebo je také nemá. Přiblíží se k němu a něžně jej pohladí po vláscích. Usměje se a pohladí ho znovu. Je tak rozkošný. Když spinká, vypadá jako porcelánová panenka. Potichounku vyleze z pokoje a zajde do koupelny. Vyčistí si zuby a rychle se vrátí do postele. Strašně se těšil až se přikryje peřinou a poddá se spánku. Jen co otevřel dveře z pět do pokoje. Zůstal stát jako solný sloup. Z okna se linula bílá, oslnivá záře. Když se podíval pořádně, zaznamenal blonďaté vlasy. Urychleně se podíval na postel, kde by měl blonďáček spát, ale tam se nedočkal nikoho. Vypadalo to, že vetřelce vyrušil a ten se jal urychleně opustit pokoj.,,Deidaro!!" Křikl do ticha pokoje. Místnost se zahalila do temna. Okno bylo otevřené a Deidara nikde. Přiběhl k oknu a vyklonil se do temné ulice. Jediné co viděl, byla bílá záře daleko od jejich domu.

Už to byl týden, co Itachi objevil Deidarovu osobnost. Za tu dobu se u nich už neukázal. Itachi ho sice hledal, ale musel se připravovat na ty zpropadené zkoušky. Po večerech přemýšlel o tom, co viděl. Jediné vysvětlení neměl. Ten chlap z toho hřbitova měl pravdu. Potkal ho anděl. Cha…anděl, to sotva. Spíš démon. Jo, to celkem sedí. Démon, který ničí život lidem a dalším ho bere. Byl takový blbec, že mu naletěl, ale co je horší…není pryč, pořád tady někde je, cítí to. Bojí se, ne o sebe, ale o Sasukeho se Sakurou. Jsou to jeho jediná rodina. Nikdo už mu nezbyl. Jestli tady někde je, tak musím být na pozoru. Uklidil poslední DC do přihrádky a prázdnou krabici odnesl do skladu. Zacinkal zvonek u obchodu a přišla sem holčina. Vypadala tak na čtrnáct, víc ne. Měla na sobě růžové tričko s nějakým srdíčkovým potiskem a černou sukni. Své dlouhé blonďaté vlasy měla stažené do culíku. Její velké modré oči upírala na něho. Byla mu povědomá. Tak strašně povědomá, určitě jí zná, neví odkaď, ale zná jí.,,Dobrý den, co si budete přát slečno." Mile se na ní usmál. Úsměv mu oplatila a pomalounku došla až k pultu. Mile se na něj podívala a ukázala za černovláska. Itachi se otočil, aby mohl vidět na co ukazuje. Paličky. Vytáhne jedny z poličky, na které si myslil, že ukazovala. Mlčky zaplatila a otočila se na podpatku.,,Nashledanou a hezký den přeji." Zamával na ní Itachi.,,Hezký den." Odpověděla a odešla. Itachi se zastavil, to nebyl hlas mladé dívky, byl vysoký to ano, ale byl…mužský. A ten hlas…Deidara. To byl hlas Deidary. Vyběhl z obchodu. Okamžitě zaostřil blonďáčka v sukni a rozběhl se za ním. Mladší se otočil a nestihl zareagovat, byl totiž shozen k zemi. Jeho tělo zalehlo tělo černovláska. Zrychleně oddechoval. Díval se do jeho očí s velkým otazníkem vepsaný ve tváři.,,Proč?!" Vydechl starší otázku, která ho už dlouho svrběla na jazyku. Deidara neodpovídal. Hlavu otočil na stranu. Trochu našpulil pusu.,,Co přesně máš na mysli?" Zamrmlal si pod neviditelné vousy.,,Proč, tohle všechno?" Upřesnil svou otázku Itachi, i když tak, že vlastně vůbec.,, Nemůžeme to vyřešit někde jinde než na ulici, lidé se dívají." Zamručel. Itachi si se porozhlédl po okolí, Deidara měl pravdu. Lidé, co šli kolem se na ně divně, pohrdavě či komicky dívali. Staré babičky nadávali na dnešní mládež a mladí zas se znechucením pozorovali jestli pak bude něco víc.

,,Tak povídej." Vyzval ho starší ke slovu, když se ujistil, že nebudou rušeni. Nacházeli se ve skladu obchodu s hudbou. Seděli na krabicích s aparaturou a očividně jim nevadilo, že by ji mohli nějak poškodit.,, Nevím, odkaď mám začít." Špitl Deidara. Už to byl zase starý známí Deidara, který se bál i svého vlastního stínu. Sklopil pohled k zemi. Mnul si prsty ve svých malých pěstičkách, Itachimu tohle gesto přišlo nadmíru roztomilé.,, Co jsi?" Pomohl černovlásek světlovláskovi k začátku.,, No víš, já jsem něco mezi andělem a démonem. Matka byla Anděl a otec démon. Otec se měl rozhodnout, buď zabije mě a nebo ji, zvolil si jí.",,Proč né jí, copak ji nemiloval?" Skočil mu Itachi do řeči.,,To sice jo, ale démoni jsou nepředvídatelné svině. K jeho smůle, se ukázalo, že mám mnohem víc k andělovi než k démonu, přesto však nemohu sloužit ani nebi ani peklu. Patřím k takzvaným ničitelům. Ti mají za úkol zničit veškeré stvoření, které mají nějaký vztah s našimi hostiteli."Podíval se na staršího pohledem plný smutku.,,Co to znamená hostitel?! Já jsem tvůj hostitel, ale jak to?"Vyptával se už značně vystresovaný Itachi. Deidara opět sklopil pohled.,, Tehdy v parku si našel malou hračku. OD té doby, co ji máš doma, jsi můj hostitel, to znamená, že díky tobě žiji, kdybysi tu hračku u sebe neměl, byl bych byl zničen.",,Máš v plánu zabít Sasukeho?"Křikl na něj Itachi.,,Měl jsem v plánu…vlastně, už měl být tři dny mrtví, ale…já…já nemohl jsem."Zaleskli se mu oči. Itachiho pohled o trochu změknul.,, Proč?" Další pitomá otázka, Itachi už skoro nic nechápal, takže to byla jeho vina, že zemřeli Sasori a Pein, mohli žít, kdyby si nenechal tu pitomou hračku.,,Nemohl jsem, protože…jsem….já…miluju tě."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

byla si tu?

Hai

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Arigato za návštěvuSmějící se