close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

you are my Angel 12

8. listopadu 2012 v 22:14 | Hanako Hyuuga |  you are my Angel
Lidi...je mi na umření, chci se jednou konečně pořádně vyspat, tehle týden nemůže být horší, každý den do šesti, to je snad za trest, to nás chtějí umučit, či co, vážně se těším na výkend... Tady je další díl povídky, doufám, že si jí někdo přečte a snad i okomentuje a já se odporoučím do postele...

Díval se na jeho tvář uvolněnou spánkem. Odhrnul pár neposlušných vlasů z obličeje mladšího. Nemohl si pomoct, ale připadal mu neskutečně roztomilý. Pohladil ho po tvářičce a něžně se usmál. Vypadal tak zranitelně, když spal. Nikdy by do něj neřekl, že může mít něco společného s démonem. S andělem to nepochybně, ale nedokázal si představit, že tohle malé rozkošné stvoření je vlastně napůl démon. Ne, je to jeho anděl, jeho malý andílek…Opravdu teď řekl jeho?! Už to tak vypadá. Musí si přiznat, že když je u něj, srdce mu bije jako splašené, potí se a pod jeho pohledem vždy roztaje. Tak Itachi, musíš si přiznat, jsi v tom až po uši.,,Itachi…" Zašeptal blonďáček. Černovláskův úsměv se ještě víc rozšířil. Natisknul se k němu svou obnaženou hrudí a objal mladšího kolem pasu. Odedneška už bude všechno jinak.

,,Nemohl jsem, protože…jsem…já…miluji tě." Zašeptal. Jeho ruce vystřelili do vzduchu a objali černovláska kolem krku. Tiskl se k němu jako by už ho nikdy neměl vidět. Itachi se nezmůže na nic, poslední dobou nechápe, co se kolem něho děje.Procitnul ve chvíli, kdy místnost ozářila bílá záře. Podíval se na Deidaru z otázkou v očích, ale blonďáček měl hlavu zabořenou do Itachiho rameni. Celá zář se stahovala z koutů skladu k Deidarovým zádům.,, Co to?!" Vykřikl Itachi, když uviděl tu nádheru. Krásná, velká, bílá, třpytivá křídla zdobila mladšímu záda. Vypadali dle Itachiho názoru zcela úchvatně. Pomalu natáhl ruku k oněm křídlům.,,Můžu?" Špitl. Nechtěl Deidarovi nějak ublížit, nevěděl jestli se může jen tak dotknout toho skvostu.Modroočko malinko přikývnul stále schovávajíc svou tvář. Itachiho špičky prstů spočinuli na pírkách Deidarových křídel. Ty se jako na povel rozevřeli. Itachi zalapal po dechu, jejich rozpětí bylo obrovské, nemohl uvěřit svým očím.,,Nádhera." Uniklo mu ze rtů.Deidara ho prudce od sebe odstrčil. Podíval se mu do očí.,,Vážně si to myslíš?" Sklopil zrak.,,Zcela vážně." Něžně se usmál. Deidara se taky pousmál.,,Nechceš se proletět?"

,,To je paráda." Vykřikl Itachi, když se odlepili od země a hnali se k oblakům. Nikdy by si nepomyslel, že je tohle možné, bylo to tak kouzelně magické až se mu z toho zatajil dech. Stoupali výš a výš. Ladnými pohyby Deidarových křídel letěli vzduchem. Itachi se pevně držel Deidary kolem pasu, díval se dolů na zem. Lidé odsuď vypadali jako mravenci. Spoustu malých lidiček.celý unešený se podíval na Deidaru. Měl zavřené oči a po tváři se mu rozlíval spokojený úsměv. Itachi si v tu chvíli nemohl pomoct. Natáhnul hlavu k té jeho. Lehce se dotknul jeho rtů. Deidara vytřeštil oči a přestal mávat křídly. Zastavili se a volným pádem začali padat dolů. Ani jednomu nevadilo, že za chvíli můžou být rozplácnutí na silnici. Něžně otírali své rty o druhého. Po chvilce se Itachi odtáhnul. Deidara roztáhnul křídla a zastavil těsně nad zemí na malém kopci. Itachi se usmál a znovu se přisál na ty dokonalé rty.

Seděl na posteli s pohledem upřeným na staršího. Sledoval každý jeho pohyb. Nejnádhernější člověk na světě. Tiše se zvednul a přistoupil k němu blíž. Uchopil lehce jeho havraní vlasy a jemně z nich stáhnul gumičku, která je držela u sebe. Vlasy se rozprostřeli na zádech jako hedvábí. Mladší suše polkne, když se setká s očima černými jako noc. Itachi ho pohladil po tváři a sklonil se k jeho rtům. Jemně poláskal jeho spodní ret jako bonbón. Přitáhl si ho za pas k sobě. Deidara obtočil ruce kolem černovláskova krku.,, Ahh" Uniklo blonďáčkovi ze rtů, když ucítil na svém břiše ledovou ruku.,, Deidaro…miluj se se mnou!"

Probudilo ho příjemné teplo. Spokojeně se zavrtěl a pomalu se otočil.,,Dobré ráno." Usmál se Itachi a pohladil mladšího po vláskách.,, Dobré." Utrousil spokojeně a namáčkl se víc na Itachiho. Starší se pousmál, takže to kotě vedle něj se chce lísat. Přitáhl si ho k sobě a zabořil tvář do jeho krásných zlatavých vlásků. Tak krásně se už dlouho necítil. Vtiskl mu polibek na čelo, potom na nos a následně se přisál na ty slaďoučké rtíky. Mladší zaskučel do polibku. Pootevřel pusu a vpustil staršího dovnitř. Vniknul Jazykem do úst mladšího chlapce. Poláskal horní patro, přejel jazykem zoubky a vysloužil si tím tiché zamručení. ,, Lásko, neuděláme si něco k snídani?" Navrhl Itachi a podíval se na hodiny, které ukazovali čtvrt na dvanáct.,, Nebo spíše k obědu." Ušklíbl se. Deidara se zavrtěl, vůbec se mu nechtělo z vyhřáté postýlky a od Itachiho, ale kručení v břiše je nakonec donutilo opustit pokoj.

,,Ale Itachi, já chci taky něco dělat." Našpulil rty Deidara. Stál uprostřed kuchyně, zatím co Itachi začal s vařením. Když chtěl Itachimu pomoct, ten ho odbyl s tím, že nechce riskovat další zranění.,, Radši ne, vážně nechci, aby se ti něco stalo." Bránil se Itachi. Máchal přitom vařečkou nad hlavou. Deidara si zkřížil ruce na prsou. Itachi se musel pousmát, vypadal jako malé dítě, když nedostane cukrátko. Chytil ho za bradu.,, Prostě ti říkám, že radši ne." Usmál se.,, Ale říkal si…že si uděláme, to je množný číslo." Fňuknul. Itachi se něžně usmát. Pohladil mladšího jemně po vláskách. Blonďáček našpulil rtíky, nelíbilo se mu, jak s ním Itachi zahází jako s malých dítětem.,, Jsi roztomilý." Pořád se usmíval jako blbeček. Přivinul si mladšího do náručí. Zabořil hlavu do Deidarových vlásků. Vdechnul tu úžasnou vůni.,, Neříkej to!." Zabručel Deidara a natisknul se k Itachimu víc.,, Co, já zato nemůžu, že jsi tak roztomilí." Zasmál se černoočko. Deidara se od něj odtáhl, byl rudý jako rajčátko. Probodával staršího naštvaným pohledem, ale Itachimu připadal ještě roztomilejší. Pohladil mordoočka po tvářičce. Chytil mladšího za krk a zaklonil mu hlavu. Následně ho políbil.,, Hnn…Itachi." Zašeptal Deidara a vybídl se rty proti Itachimu. Obkroužil jazykem rty menšího, uždiboval z těch dokonalých rtíků, láskal jeho spodní ret. Něžně a lásky plně ho líbal. Nemohl si pomoct, Měl to jako drogu, musel.,, Deidaro…víš, že jsi…dokonalí." Zašeptal do polibku, což způsobilo, že byl jmenovaný mladík téměř k nerozeznání od rajčete. Tiše vzdechl, třásl se jako osika to, co Itachi provádí z jeho rty je neskutečné, jak mohl vůbec vydržet naživu, bez těhlech dotyků. Itachi se náhle od Deidary odtáhne.,, Co se stalo?" Hledí na něj blonďáček z otazníky v očích. Itachi mu podá dvě vajíčka a misku.,,Rozklepni je a potom přidej mouku."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Arigato za návštěvuSmějící se