close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

you are my Angel 16- the END

1. prosince 2012 v 9:29 | Hanako Hyuuga |  you are my Angel
Tak jste se dočkali, poslední díl je na světě. Jsem tak šťastná ani nevíte jak. Povídka má: 26 stránek, 16 dílů a 16788 slov, což je na mě nepředstavitelné číslo:-)

Sakura běžela, už cítila za sebou ten nezkrotný žár. Ztratila půdu pod nohama, spadla do kanálu přesně ve chvíli, kdy jí střela měla zasáhnout. Pohltila ji voda. Točila se ve víru odpadní vody, nevěděla, kde je nahoře a kde dole. Nemohla se nadechnout, marně se snažila něčeho zachytit, snad nějaké trupky, nebo tyče. Byla odnášena vodou stále dál.

Labasu mocně máchl křídly a tím se odrazil od země. Dostal se do stejného místa jako Deidara. V očích měl plameny a touhu zabíjet, napřáhl se a vystřelil. Deidara ohnivé kouli uskočil a tím poslal na zkázu celý les. Deidara palbu opětoval, z jeho ruky vyrazili kusy ledu ostré jako šípy. Jeden z nich škrábnul Labasu do tváře.,, Tak to si přehnal." Zavřeštěl a vrhl se proti Deidarovi. Chytl ho pod krkem a hodil na zem. Ozvala se rána a zvuk lámajících se kostí.,,Deidaro!" Křikl Itachi neschopný pohybu. Blonďáček pomalu vstal, oprášil se a otřel si krev z koutku pusy. V ruce se mu objevil tenký, ledový meč. Vznesl se nad zem a vrhnul se na protivníka. Labasu jeho útok vykryl svým ocelovým mečem, který se spíše než meči podobal sekeře. Odrazili se od sebe a zase zaútočili. Jiskry stříkali při každém střetnutí mečů. Itachi se Sasukem se na to udiveně dívali. Vypadalo to, že síly jsou vyrovnané.,, Ale, ale zajíčci moji malí." Ozvalo se za nimi. Zděšeně se otočili. Před nimi stála ničitelka, která se potutelně šklebila.,, O tu vaší kamarádku jsem se postarala, ale nebojte, za chvilku se k ní přidáte." Kluci jen taktak unikli její střele. Vběhli do lesa. Běželi skrz stromy a slyšeli za sebou jejich padání, zaběhli do nějaké jeskyně a vyčkávali.,,Sakura..je..je…mrtvá."Vzlykl mladší. Itachiho pevně obejmul.,,Ne, Sakura je naživu." Odvětil.,,Jak to víš?!"Další vzlyk se prodral skrz Sasukeho rty.,,Protože je Deidara ještě naživu. Kdyby byla Sakura mrtvá, byl by mrtvý i Deidara, neboj, teď je už v bezpečí." Zašeptal do Sasukeho vlasů.

Sakura už pomalu ztrácela vědomí, všechno se dělo jako ve zpomaleném filmu. Plula a plula. Zavřela oči, pomalu přestávala cítit nohy. Tak takhle to skončí?! Najednou se zastavila. Něco, nebo někdo ji chytnul za ruku a vytáhnul z vody. Zběsile se nadechla, lačně lapala po dechu, zatím, co se ji neznámí snažil vyprostit z vody úplně.,, Děkuju" Zajíkla se růžovovláska a podívala se na zachránce. Byl ji od někudy povědomí, bílé vlasy, jizva přes oko, šátek přes rty.,,Hrobař?!" Podivila s vzápětí.,, Ano, to jsem já." Zašvitořil jmenovaný. Pomohl ji vstát.,,Teď jsi v bezpečí, jen ti radím, zůstaň přes noc tady, je to tu bezpečnější než venku, kde jsi všem na očích." Řekl a začal šplhat po schůdcích nahoru.,,Děkuji vám za záchranu." Pousmála se na muže.

,,Ha, jsi Padavka." Křiknul Labasu a zasadil Deidarovi ránu do břicha. Ten zaskučel bolestí a utnul Labasu hlavu.,, Kdo je tady padavka." Syknul Modroočko a zhroutil se na zem.

,,Kde vás mám zajíčkové." Zazpívala Riktru a vešla do jeskyně. Itachi se Sasukem se krčili a jedné ze zdí. Její úsměv se rozšířil. V její ruce se začala formovat fialová střela než ji však stačila vystřelit, její usměv se směnil ve zděšení. Její tělo proklál kus ledu. S řevem se sesunula na zem.,, Jsme zachráněni." Vydechl Sasuke a opatrně se zvednul. Uslyšeli křik.,,Deidaro!" Vykřikl Itachi a rozeběhl se na místo, kde ho zanechal. Uviděl ho, svoji lásku jak leží nehnutě na zemi. V břiše má zaražený meč. Přiběhli k němu a Itachi okamžitě poznal, že něco není v pořádku.,,Nedýchá, Sasuke on nedýchá." Zakřičel zděšeně a okamžitě začal s oživováním.,,No tak, Deidaro, nenechávej mě tu samotného, prosím, vrať se, vrať se, neopouštěj mě." Brečel Itachi a zoufale se snažil rozchodit jeho mrtvé srdce. Deidarovo tělo začalo blednout, začalo mizet.,, Ne, nééé, neberte mi ho." Řval Itachi. Netrvalo dlouho a Deidarovo tělo zmizelo.,, Itachi, měli bychom jít." Obejmul ho mladší bráška a pomohl mu se zvednout.
Dojeli před dům a tam se Sasukemu rozšířil úsměv. Sakura, Stála tam celá promočená, zablácená, ale byla tam. V ruce držela onoho plyšáčka, taktéž od bahna a od té špinavé páchnoucí vody. Usmívala se jako sluníčko. Sasuke vyběhl s auta a doslova ji drtil v obětí. Itachi, ale takové štěstí neměl, zrůdy mu vzali lásku, napořád. Smutně došel k objímající se dvojici a smutně se pousmál. Sakura mu podala plyšáčka.,,Kde je Deidara?" Zeptala se zmateně. Itachi zavrtěl hlavou a odemkl dveře od domu a odešel do svého pokoje. Sakura se zmateně podívala na Sasukeho a ten jen zakroutil hlavou, že se nemá ptát.

Uběhl měsíc od bitvy s ničiteli a Itachi se zrovna vracel ze školy. V ruce držel listinu. Odmaturoval, on odmaturoval. Poprvé se od té doby alespoň trošku usmál. Šel kolem parku, když uslyšel usedavý pláč. Zarazil se a otočil se za pláčem. V tu chvíli by se něm krve nedořezal. Na lavičce seděl malý kluk, nemohlo mu být více než osm, dlouhé blonďaté vlasy mu padali do obličeje. Došel k němu a položil ruku na rameno. Chlapeček se na něj vyděšeně o točil. Itachi nemohl uvěřit svým očím, jeho oči, tak nádherně modré, jako ty deidarovi. Upíral na něj uslzený pohled.,,Co se ti stalo chlapče." Řekl rozněžněle. Cílit příjemné teplo, jako kdyby byl zase celý.,, Já…nevím…nic…si nepamatuju." Rozvzlykal se.,, Jak se jmenuješ?"Zkusil to znovu. Modroočko jen zavrtěl hlavou v záporném gestu.,,Pojď, půjdeme ke mně domů a udělám ti horkou čokoládu jo, Deidaro."Usmál se.,,Jak…jak si mi to řekl?" Zarazil se menší.,,Deidaro"Nervózně se usmál.,, To je hezké jméno, takže od teď se jmenuju Deidara."Usmál se mladší a chytl Itachiho ruku. Itachim se rozlilo horko, jako, když byl u něj Deidara, ten klučina je mu tak podobný. Když se nad tím zamyslel, tak jeho plyšáka má pořád u sebe, není možný, že tohle je on.,, Jdeme Itachi?" Usmál se na něj. Itachi se zarazil, když mu neřekl, jak se jmenuje.,, Pojď, půjdeme domů." Usměje se na klučinu Itachi a oba v ruku v ruce odchází z parku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 A* A* | Web | 1. prosince 2012 v 9:34 | Reagovat

Ahoj, je mi ľúto, že musím takto spamovať po blogoch, ale mohla by si mi zahlasovať tu? Za A* http://ashley-15.blog.cz/1211/1-kolo-velke-prosincove-souteze :) Na oplátku budeš mať reklamu na mojom blogu, stačí napísať tvoj blog a ktorý hlas to bol :) Moc Dakujem :)

2 Taya Uchiha Taya Uchiha | Web | 11. ledna 2013 v 18:53 | Reagovat

Je to fakt boží povídka hanako ta se ti povedla ;):3

3 Hanako Hyuuga Hanako Hyuuga | E-mail | Web | 14. ledna 2013 v 22:33 | Reagovat

díky:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Arigato za návštěvuSmějící se