close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jako v Manze

29. ledna 2013 v 19:14 | Hanako Hyuuga |  Jako v Manze
Tak tu máte další povídku. Je na vymyšlený pár, Ještě nevím, ale možná udělám ještě další díl, ale opravdu nevím. Jak bude čas a tak, zatím si užijte povídku.

Příběh je o dvou bratrech starší je Isao a mladší Kai.


Vběhne do pokoje a rychle za sebou zavře dveře. Prudce oddechuje. V očích mu štípají slzy. V hlavě jej třeští a jeho malé křehké srdíčko je v rozpadu. Proč zrovna on, proč on musí takhle trpět. Trhavě se nadechne a roztřeseně si sedne na postel. Rukou si vjede do svých černých, hustých vlasů. Z jeho úst vyjde první vzlyk. Slzy lemují jeho obličej a on se je ani nesnaží setřít. Nemůže se na to dívat. Jak jeho láska má oči pro tu couru, proč nemůže být s ním. Vzlykne, asi proto, že on je kluk a ještě k tomu jeho bratr. Ucítí píchnutí u srdce, je smolař, ví to, ale nikdy by ho nenapadlo, že bude mít až takovou smůlu. Ruku si položí na hruď, kde bije jeho nemocné srdíčko. Ústy mu projede tiché zaskučení. Kdyby tu holku alespoň nebral domů. Nemusel by je vidět jak se cukrují a líbají. Vzlykne a zesílí stisk své hrudi. Zaryje prsty do své jemné pokožky, avšak na to nedbá. Vnější bolest je příjemnější než ta vnitřní. Ozve se zaklepání. Kai si rychle setře stopy po pláči. ,,Bráško, jsi tam?" Ozve se ze dveří. Černovlásek se snaží uklidnit svůj pláčem roztřesený dech. ,,A-ano" Šeptne. Dveře se otevřou a v nich stojí vysoký černovlásek. Vlasy mu sahají po ramena, v jeho tmavě hnědých očí je vidět radost a spokojenost. Bodejť by ne, když strávil úžasný den s úžasnou holkou. ,, Kai, večeře je hotová." Usměje se. Chlapec na posteli malounko přikývne a doufá, že si nevšimne jeho stavu. ,,P-přijdu za ch-chvíli." Vysouká ze sebe odpověď. Isao přikývne a odejde z pokoje. Kai přejde ke spacímu stolku. Ze šuplíku vytáhne kapičky do očí a nakapá si do nich.

Jedí mlčky. Dva synové, matka a otec. Normální rodina, tedy měl by snad říct všichni normální kromě jeho. Dívá se na své ruce, ve kterých drží příbor, jak se nebezpečně chvějí. Tohle se mu stává často, říká si, že to jej jen stresová záležitost. Stres, jeho největší protivník. Roztřeseně uchopí do ruky skleničku a přiloží si ji ke rtům. Trochu se napije a vrátí ji zpátky, přičemž obsah skleničky vylije na ubrus. ,,Kai, co to děláš, ten ubrus jsem tam dala dnes nový." Pokárá jej matka a střelí po něm nepěkný pohled. Kai neodpovídá, je plně zahloubán do svých myšlenek a depresí. Po večeři jde okamžitě do svého pokoje. Zhasne a popadne mp3. Lehne si do postele, nandá si sluchátka a zapne ji. Ze sluchátek se začne linout smutná, srdceryvná hudba, která mladíkovi na posteli okamžitě přivodí nával slzy. Nechává slané kapky stékat po své tváři. Už nevzlyká, jen brečí. Smutná hudba jej pomalu ukolébá ke spánku.

Stojí zaraženě stát ve východu od školy a kouká na zamilovanou dvojici na předměstí školy. Bodne jej u srdce, když v chlapci pozná svého milovaného bratra. Z jeho očí skoro okamžitě začnou vytékat slzy. Tak moc by si přál být místo ní, místo té hrozné holky. Bolest v srdci se stává větší a větší. Proč to nemůže dopadnout jako v mangách, proč nemůže být život jedna velká manga, která skončí pro všechny dobře. Jeho nohy se samy dají do pohybu a on se rozeběhne domů. Přes slzy už skoro nevidí. V hlavě jej nepříjemně tepe. Přeje si být doma, v jeho malém království. Do království, kde je jen on a jeho představy o tom jak je šťastný. Jak je objímám. Jak cítí jeho dech na své tváři, jeho rty na těch svých. Prudce zavrtí hlavou, nebude na to myslet.

Uslyší vzlyk a pak další a další. Vzlyky se ozývají z bratrova pokoje. Poslední dobou jsou jeho návaly pláče častější a častější. V jeho očí, kde se vždy odrážela veselost a spokojenost je teď smutek a utrpení. Už to nemůže snášet. Prudce vstane a vejde ze dveří svého pokoje, přejde k těm jeho a zaklepe. ,,Kai, to jsem já, můžu na chvilku?" Chvilku je ticho a až po pár desítek sekund se ozve tiché ano. Isao vejde a zavře. Ihned se mu naskytne pohled na bratra, který na posteli s hlavou sklopenou. Přejde k němu a sedne si vedle něj na postel. Chytí ho kolem ramen a cítí jak se Kai pod tím dotekem roztřese. Ten dotek mrazí i pálí zároveň. ,,Kai, copak se stalo, že pořád pláčeš." Přejde rovnou k věci. Kai se roztřese ještě víc. ,,N-nic, c-co by s-se mělo d-dít?" Pokusí se o klidný tón, ale ten nevypadá moc přesvědčivě. Isao zavrtí hlavou. ,,Kai, já poznám, když něco není v pořádku, tak mi to řekni, uleví se ti." Povzbudivě se usměje. Menší černovlásek však zavrtí hlavou. Nemůže mu přece říct pravdu. ,,Kai, jestli mi to neřekneš, tak tě zlochtám." Ušklíbne se, on to z něj dostane i kdyby ho měl mučit, což vlastně má v plánu. Kai neodpoví, neřekne mu to, prostě ne, už by se s ním nikdy nebavil. Isao ho chytí pod krkem a začne ho lochtat. Kai vyjekne a snaží se všemožně vykroutit ze sevření. Zoufale kope nožičkama a ručkama se snaží staršího odtlačit. ,,Isao…pro…prosím…ne…nech..toho…haha." Zalyká se nedostatkem vzduchu. Nakonec se mu podaří Isaa odstrčit. Rukama ho od sebe prudce odstrčí, ale Isao ho pevně drží a tak ztratili rovnováhu a spadli na postel. Kai teď ležel na hrudi svého staršího bratra. Srdce mu začne zběsile bít v hrudi. Dech mu uvízne v krku, když se podívá do jeho tváře, která je od jejich potyčky rudá. Jejich rty jsou od sebe vzdálené jen několik centimetrů. Kai neodolá pokušení a spojí jejich rty v polibku. Líbá jej jemně a něžně snaží si vychutnat jejich chuť a měkkost. Isao ztuhne, když ucítí na svých rtech cizí. Pokusí se od sebe svého bratra odtlačit, jenže ten se nenechá. Obmotá ruce kolem jeho krku a přitáhne si ho k sobě o něco víc. ,,Tak už to víš." Zašeptá hned, co se od sebe oddělí. ,,Ale…j..jak." Nechápe Isao, je z toho zmatený, neví, co si má myslet. Kai se mu zadívá do očí. ,,Miluju tě." Zašeptá a jeho tvář může klidně konkurovat rajčeti. Isaovi chvilku trvá než mu dojde, co tím mladší myslel. Prudce ho od sebe odstrčí. ,,To je nechutný, už se ke mně nikdy nepřibližuj. Rozumíš." Vyjede na něj. Kai vytřeští oči, takového svého bratra nezná. ,, Proč?" Zašeptá zničené a v očí se mu objeví první slzy. ,, Jsi nechutnej teplouš, jestli se ke mně jenom přiblížíš, budeš pikat." Rozkřikne se a vyběhne z pokoje. Kai vzlykne, proč to nemůže dopadnout jako v manze. V hlavě jej bolí. Srdce se mu rozpadá na malinké kousíčky. ,,Proč."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Arigato za návštěvuSmějící se