
Ahoj, napsaly jsme povídku (prostě oznamovací věta
). Protože spolu chodíme do školy a celou dobu tam něco píšem (ale nikdy nedopíšem, protože vždycky někdo ztratí papír nebo tak) , jsme se rozhodly, že jednu opravdu dokončíme. Píšem jí opravdu dlouho. Je to naprostá slátanina, ale to nevadí. Nakonec jsme to ještě ke všemu začaly hrát jako rpčko (které Aaami prostě hrát nechce, ale je ňáká zmatená
) a tak.To, že se to odehravá o Vánocích nic neznamená. Prostě se nám to tam hodilo.
Jo, kdyby se tam objevilo slovo "Mandarinka" je tím myšlen člen SuJu M, Zhoumi (xD) - to platí pro všechny díly
). Protože spolu chodíme do školy a celou dobu tam něco píšem (ale nikdy nedopíšem, protože vždycky někdo ztratí papír nebo tak) , jsme se rozhodly, že jednu opravdu dokončíme. Píšem jí opravdu dlouho. Je to naprostá slátanina, ale to nevadí. Nakonec jsme to ještě ke všemu začaly hrát jako rpčko (které Aaami prostě hrát nechce, ale je ňáká zmatená
) a tak.To, že se to odehravá o Vánocích nic neznamená. Prostě se nám to tam hodilo.Jo, kdyby se tam objevilo slovo "Mandarinka" je tím myšlen člen SuJu M, Zhoumi (xD) - to platí pro všechny díly
Název: Štěstí v neštěstí (xD)
Napsaly: ItaAmi (Itaan a Aaami xD)
Fandom: Super junior
Pairing: ZhouKyu, YeMin, KyuMin, ZhouRy, YeWook
Varování: já nevim, asi... pokud nemáte rádi násilí, ale jinak... Je tam ňáká žena!! (To tam nepiš!
...
...už je to tam!
)
)"A-ale…" koktne se slzami na krajíčku Sungmin. "Žádný ale!" zavrčí na něj na oplátku Yesung "na Vánoce tu prostě nebudu…máš smůlu" zamračí se. "Ale já chci být s tebou…miluju tě" z pod víčka vyteče Sungminovi slza. "Kolikrát jsem ti říkal, že mě tyhle scény nezajímají?!" křičí Yesung. Sungmin vzlykne. "Přestaň!" křikne Yesung znovu. Sungmin už to nevydrží a rozpláče se naplno. Yesung zrudne vzteky. Dá Sungminovi facku. "Přestaň řvát ty malá děvko!" sykne vzteklý Yesung. "P-promiň" zakňučí tiše Sumgmin poraženým hláskem a rychle si setře slzy "Proč se mnou vlastně nemůžeš být na vánoce?" zeptá se tichounce. Ale ptá se spíš tak, že ho to zajímá, nechce být nějak otravný. "Mám práci" odsekne Yesung. Sungminovi je hned jasné, že lže, protože, když byl u něj v práci, tak mu jeho šéf říkal, že dává všem zaměstnancům povinnou dovolenou "a-ale…" Sungmin se snaž něco namítnout ale Yesung ho hned přeruší "Tobě se to snad nezdá? Myslíš si, že ti lžu?" poví Yesung naštvaně což Sungmina samozřejmě hned umlčí. "N-ne..promiň" zavrtí hlavou smířeně ale je mu úplně jasné, že práci rozhodně nemá. Je z toho strašně smutný. Bezeslova se zvedne a odejde z pokoje. V koupelně se sveze na zem a dá se tajně do pláče. Yesung si jen nasraně odfrkne "dement" utrousí jen pohrdavě a už se těší na svého Ryewooka, za kterým popravdě jede.
Je už dávno po půlnoci a Sungmin se konečně trochu uklidnil. Otevře dveře od koupelny. Pomalu se rozhlédne, aby se podíval, jestli tam nikde Yesung není. Potichu vyleze a zamíří k ložnici. Poté se ale zastaví. Nemůže tam teď jít, bude muset přespat na pohovce. Otočí se a chystá se odejít do obýváku jejich společného velkého bytu. "Kam jdeš?" ozve se najednou zezadu z postele "budeš spát tady" ušklíbne se Yesung a nechá Sungminovi kus místa na posteli. Zvedne přikrývku a pokyne mu hlavou aby si tam lehnul. Sungmin se ztrápeně otočí a s rozklepanými koleny si bez námitek vleze k němu do postele. Už zase se mu chce brečet…ale drží se ze všech sil a zírá na strop, Yesung ho celkem hrubě chňapne a přitáhne si ho k sobě. Sungmin vyjekne a roztřese se. Má z Yesunga momentálně opravdu strach. Yesung Sungmina chytí za bradu čímž ho donutí se na něj otočit. "Koukni se na mě" poručí Yesung "to se mě opravdu tak bojíš?" uchechtne se. "J-já…já.." Sungmin zmlkne a koukne jinam. Jen tak nenápadně přikývne jakože se bojí. "Jaktože se ě bojíš?" zavrčí trochu podrážděně Yesung. Pohladí ho po tváři a pak ho znovu hrubě chytne za bradu. "Fakt mě štveš ty malá děvko." Řekne Yesung jen tak mimochodem. Sungmin jen zkrabatí pusu a do očí se mu nahrnou další slzy. Težko říct jak může milovat někoho takového. "Nech mě prosím" vzlykne po chvíli. Neví co má dělat, aby mu slzy neztékaly po tváři. "Nereč!" křikne Yesung navztekaně a chytne ho za vlasy. Trhne mu hlavou dozadu "čum na mě..!" poručí "a konečně už spi" zavrtí hlavou a konečně ho pustí. Sungmin stejně dál brečí, je mu fakt smutno. Vždycky si přál mít milujícího přítele…tohle se mu nelíbí. Je hodně zklamaný. Ale stejně mu zůstává věrný. Po chvíli když se nehýbe a snaží se neplakat, se mu podaří usnout.
***
"Ahoj Kyuhyune! Jak ses vyspal?" zavolá na příchozího kluka Zhou-mi. Mladík zvedne hlavu a podívá se na svého přítele "Dobře a ty?" odvětí s úsměvem a zívne. "Docela dobře. Hele udělal jsem palačinky! Ty máš přece rád!" zajásá Zhou-mi. Kyuhyun se usměje "Děkuju" řekne a sedne si ke stolu. "Zhou-mi…co budeme dělat o Vánocích? Jak si ozdobíme stromeček?" zeptá se Kyu a s chutí se zakousne do palačinky. Zhou-mi trochu znejistí "Eh…no…já.." neví jak začít "já tu vlastně na Vánoce nebudu." Kyu doširoka rozevře oči a nechápavě na něj koukne. Div mu nezaskočí sousto, co má zrovna v puse. "Cože?!" stoupne si "jakto…proč? Vždyť..já.." bezradně klesne zpět na židli a na palačinky už nemá ani pomyšlení. Zesmutní "už mám pro tebe dárky.." utrousí na půl pusy a svěsí hlavu. "Ale notak Kyu…nebuď jak malé dítě. Můžeš jet k rodičům a nebo si udělat večer sám pro sebe. Nepřeháněj tak. Už jsme spolu dva roky" poplácá ho po zádech. "Mimochodem odjíždím už zítra" zamumlá ještě a odejde si k sobě do pokoje balit věci. To Kyuhyuna už úplně odrovná. Popotáhne a už nic neříká. Jde do kuchyně a začne vařit oběd. Všechno to pěkně připraví na stůl. Ale nehodlá obědvat se Zhou-mim, nechce na něj ani pohlédnout…zranil ho. Oblékne si kabát, obuje si boty a jde se ven projít na čerstvý vzduch aby si to všechno urovnal v hlavě.
***
Sungmin se probudí brzy ráno. Má ještě trošku opuchlé tváře a oteklé oči od pláče. Je ještě tma. Otevře víc oči a podívá se na místo, kde by měl ležet Yesung. Nic. "že by už odešel?" řekne si pro sebe a vyleze pomalu s roztomilou neohrabaností z postele. Bosýma nožkama se dotkne země "brr….studí!" vykřikne a nasadí si svoje růžové králičí papuče. Doběhne do kuchyně, kde uvidí stát Yesunga u plotny jak si dělá snídani. Yesung se na něj otočí a obrátí vajíčko na pánvi. Doufal, že se probudí co nejpozději. Sungmin mu teď hrozně leze na nervy. Těší se až od něj odjede a bode konečně se svým Ryewookem. "Vyspinkali jsme se do růžova?" ušklíbne se. Dělá si snídani samozřejmě jen pro sebe "dej si něco k snídani a pak jdi do svého pokoje, potřebuju mít klid na balení" zabručí a vyklopí si vajíčko na talíř. Sedne si s tím ke stolu a začne pomalu jíst. Sungmiin se na něj nechápavě podívá a přejde k lednici. Nalije se pomerančový džus a sedne si k Yesungovi. Jen mlčí a pozoruje ho. Pamatuje si jak se poznali, jak spolu byli poprvé na rande. Musí se nad těmi vzpomínkami pousmát. Vlastně už jsou spolu celkem dlouho. "Řekl jsem ať jdeš do svého pokoje" vyruší ho z roztomilých vzpomínek Yesung. "Když nehodláš jíst, tak padej" zamračí se a narve si do pusy kus vajíčka. Opře si nohu o jeho ždili a natáhne ji, čímž židli i s ním odsune. Nepříjemně se šklebí. "Ale já tu můžu sedět! Je to společná kuchyň" ohradí se a přisune se zpět ke stolu. Nelíbí se mu jak s ním Yesung zametá. "Tak si běž zabalit do pokoje" řekne mu a odloží skleníčku s džusem.Yesung vycení naštvaně zuby. Je prostě cholerik. "Ty mě prostě musíš srát viď?" křikne a zvedne se . Chytne Sungmina za růžové vlásky a strhne ho za židle na sem. Obkročmo si kolem něj klekne a dá mu jednu ránu pěstí do tváře. A hned k tomu přidá ještě pár dalších ran. "A abys věděl ty mrňavá děvko…podvádím tě s Ryewookem…a jedu za ním" uchechtne se škodolibě. Stoupne si a vytáhne ho za límec ze země. "Když ti něco řeknu..tak to uděláš..jasný?!" zakřičí. Sungmin vyděšeně vykulí oči, do kterých se mu nahrnou slzy. "Proč Sungie?!" vzlykne. "A…a jak dlouho?" zeptá se, když ho Yesung na chvíli přestane mlátit. Tohle se děje už poněkolikáté. Dávno zjistil, že prosit nemá cenu. Yesung ho dál drží celý naštvaný za límec a skrz zatnuté zuby cedí nadávky. Dá mu kolenem do břicha a pak mu dá hroznou facku. Zase ho chytne jednou rukou a pžirazí ho ke zdi. Po rukou mu ztéká krev ze Sungminova nosa a rtů. Sungmin je hrozně křehký a tohle zacházení mu rozhodně nedělá dobře. Yesung ho chytí bolestivě za vlasy "skoro od té doby, co jsme se dali dohromady" ušklíbne se "jsi totiž strašlivě otravný…ale je s tebou fajn sex…takže jsem se rozhodl si tě nechat" poví jakoby nic "jenže teď už mi fakticky lezeš na nervy..takže jedu pryč" dá svému ubohému pseudopříteli znovu pěstí do jindy tak pěkného obličeje. Sungminovo tělo ten nápor už nevydrží. Sveze se zmámeně na zem. Kouká jak před ním Yesung stojí. Využije situace, protože Yesung vypadá na chvilku zasněně a zamyšleně, možná myslí na Ryewooka…kdo ví. Sungmin mu proleze rychle mezi nohama a odplíží se rychle ke dveřím. Doslova skočí po klice. Rychle otevře dveře a vyklopýtá ven z bytu. S námahou se mu povede se bez dalšího zranění dostat ze schodů a pak ven z domu. Yesung si až po nějaké době přestane myslet na Ryewooka a všimne si, že zdrhnul "ty malá svině!" zaječí, dojde ke dveřím a kopne do nich. "mrňavá růžová děvka" štěkne ještě ale nakonec po chvilce vydýchávání se zamíří do svého pokoje balit.
Sungmin běží po ulici. Hrozně se mu motá hlava, vidí dvojmo a je mu opravdu hodně špatně. Vyběhne na hlavní ulici. Běží mezi lidmi a pomocí loktů je rozráží. Hlasitě funí. Když do něj někdo vrazí, upadne na zem. Žena se k němu skloní a něžně s ním zatřese. Sungmin ještě z posledních sil pootevře očka a koukne se na ní, ale pak upadne do bezvědomí. Žena se zděsí. Okamžitě vytahuje mobil a volá sanitku.













