close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

The Last Note díl 20.

15. ledna 2014 v 19:37 | Hanako Hyuuga |  The Last Note
Ahojky, další díl je na světě, doufám, že se vám povídka líbí a bude líbit a že ji rádi čtete, protože mě strašně baví jí psát. Takže doufám, že se vám bude dílek líbit. :3


Sachio měl ze mě málem infarkt, když jsem si připochodoval do pokoje polonahej a ještě jsem se jen v tom ručníku hrabal s vystrčeným zadkem v šuplíku, abych našel nějaké pyžamové kalhoty, protože tamty jsem nemohl najít. ,,Nechceš si už něco obléct?" Zeptá se mě nesměle blonďák. ,,Copak, nelíbím se ti?" Zachraptím s humorem. Zrudne rozpaky a začne okolo sebe máchat rukama. ,,N…Jo…Ne…Nemluv, jinak se ti to zhorší." Zakoktá a lehne si do postele. Potutelně se usměji. Jo, tohle si skryl pěkně, ale stejně mi neuniklo, že po mně jedeš, ale sorry, jsem teď zadaný. Mám Barryho, teda pevně v to doufám, protože mi to ještě neřekl, ale vypadá to tak, takže asi jo.

Navlékl jsem se do volných tepláků a hupsnul do postele. ,,Dobrou noc." Zhasl Sachio lampičku. Už jsem mu chtěl odpovědět, když jsem uslyšel jeho rozkazovačný hlas. ,,A neodpovídej!" Usmál jsem se na něj, i když jsem věděl, že to přes tu tmu neuvidí a zavřel jsem oči.
První, co jsem ráno slyšel byl šílený jekot vycházející z obýváku. Unaveně jsem se protáhl a protřel si oči. Sachio už na své posteli neležel. Zbila po něm jenom rozházená postel a několik polštářů na zemi. ,,Kde je!" Zakřičel ten hlas. Zdálo se mi to, nebo to byl hlas manažera? Vyhrabal jsem se z postele a v papučích jsem vyšel na chodbu.

Byl to opravdu hlas manažera. Stál uprostřed obýváku a něco nesrozumitelného blekotal do telefonu. Přišel jsem blíž a zabodl do mě vražedný pohled. ,,Ještě zavolám." Ukončil hovor. Podíval se na mě a napřímil se, aby vypadal vyšší. ,,Daisuke." Zašeptal záhrobním hlasem. Už jsem se nadechoval k ironickému Ano, ale Sachio mi připlácl pusu rukou. Manažer se na něj nasupeně podíval. ,,Můžeš mi říct, co ti je, že nemůžeš mluvit, natož zpívat?!" Rozeřve se na něj. ,,Pane, on za nic nemůže, má jenom namožený krk." Snaží se to manažerovi vysvětlit. "A jak k tomu přišel?!"
"To..To…"
" No, jak?!" Rozkřičí se.
,,No…To víte… to." Nemůže najít správnou výmluvu.
,,To já." Ozve se z chodby a přijde Nick s rozcuchanými vlasy a kruhy pod očima, bůh ví, co dělal. ,,Jak si mu to udělal?!" Zakřičí na něj postarší muž. ,,Hádali jsme se a tak jsem ho začal škrtit, omlouvám se." Uklonil se skoro až k zemi. Manažer se napřáhl, že ho uhodí, ale v tom si to rozmyslel. ,,Máš štěstí, že si tak dobrý kytarista, jinak bych tě vyhodil." Zahuláká na něj. Chvilku je ticho, které je narušované jen manažerovým soptícím dechem. ,,Tak budete teď zkoušet jenom instrumentál a Daisuke se k vám přidá až bude moct zpívat." Pronesl po chvíli už klidnějším hlasem. ,,Pane omlouvám se, ale Suzu je nemocný a potřeboval by ještě den nebo…" Nestihl dokončit řeč rudovlasý, protože manažer tak zařval až jsme se ho všichni lekli. ,,Kde je?!" Zařval. ,,Spí." Vyšel z pokoje Keishi a postavil se vedle Sachia. Manažer zrudl vzteky. Proběhl chodbou do pokoje. Po chvíli bylo slyšet jen vyděšené vyjeknutí a následný křik, jak jej manažer vytáhl za tričko ven z postele a následně i z pokoje. Hned jak ho pustil se vyděšeně přitiskl k Nickovi, který ho pohladil ho vlasech. ,,Co to je za skupinu?!" Zaúpěl hlasitě. ,,Jakou ještě svět neviděl?" Zkusil to Niboru. ,,Jo, jakou ještě svět neviděl, protože jsou v ní takoví tragédi, že to ani není možné. Zítra budete všichni kromě jeho." Ukázal na mě. ,,Na zkoušce a budete trénovat!" Zaječel na nás a klidil se do kanclu, kde si pravděpodobně vzal silné prášky na uklidnění.

,,To se nám teda pěkně povedlo." Zamručel Nick u oběda zatím, co probodával mrkev vidličkou. ,,Jo, ale myslím si, že mu trochu hrabe." Zamyslel se Sachio.
,,Jo, viděli si ty jeho rudé oči?! Vypadal, jako by nás chtěl sežrat."
,,Spíš nás vysát, jako upír víš."
,,Nebo nás roztrhat jako dinosaurus, ti měli taký červené oči, ne?"
,,Ti je měli spíš žluté ne?" Zamyslel se blonďák a nacpal si obrovskou brokolici do pusy. ,,Stejně si myslím, že to přehání." Zahuhlal s plnou pusou. ,,Já si myslím, že bychom se měli řídit víc podle nich, zatím ještě nejsme nic." Ozval se Keishi zatím, co nepřítomně koukal z okna. ,,Ty zase musíš být na jejich straně, co?!" Vyjekl Niboru a pohodil vidličkou tak, že to, co měl na ní nabodnuté se vysypalo na stůl. Suzu se na něj pohoršeně podíval. ,,Promiň broučku." Usmál se na něj omluvně. Suzu zčervenal a sklopil pohled. Vyvalil jsem na ně oči jako ostatní u stolu. ,,Jako, vy dva spolu?!" Vyjekl jsem chraplavým hlasem a Sachio mě zpražil pohledem. Nick vzal Suzuovu ruku a zvedl ji nad hlavu. ,,Jo." Zazubil se na nás. ,,Že je to tak Suzu-chan." Něžně se na něj usmál. Suzu zrudl ještě víc a nepatrně přikývl. ,,Tak to vám přeju." Usmál se Sachio. ,,Jak dlouho?" Ptal se dál zaujatě. ,,Od včerejší noci." Zářil jako sluníčko rudovlasý. ,,Vy jste spolu…" Začal zase Sachio. Suzu vytřeštil oči. ,,Ne!" Začal rozhazovat rukama kolem sebe. Nick se zasmál. ,,Ne, nebojte, jdeme na to pomalu, že." Chytil jeho ruku do své a lehce ji sevřel. Černovlásek přikývnul s tvářičkou, že by se vyrovnal rajskému jablíčku. ,,Moc gratuluju, vypadáte spolu úžasně." Rozplýval se blonďák nad naší prvním párem ve skupině. Teda, nečekal bych, že to Nick zvládne tak rychle. Pokýval jsem uznale hlavou a on na mě usměvavě vyplázl jazyk. Určitě za to mohl ten včerejší film, jinak si to nedokážu vysvětlit. ,,A co ty Sachio, někoho máš, nebo sháníš?" Usmál se Nibori a mezi tím hladil svého ukeho po stehně a on na to odpovídal nepatrným chvěním. Na Sachiově tváři se mihl stín, hned se však usmál. ,,Ne, nemám nikoho a ani nikoho nehledám, říkám si, že až to přijde, tak to přijde." Vstal a odešel do kuchyně. Zamračil jsem se, to se mi nějak nezdálo. Bylo to podezřelé. Pro sebe jsem se ušklíbl, však já přijdu na to, co skrýváš, stejně jako na všechny ostatní. Nevím čím to je, ale najednou mě začali minulosti mít spoluhráčů hodně zajímat. Asi to bude tím, že onich prakticky nic nevím, ale zase… proč bych o nich měl něco vědět? No asi, když máme spolu pracovat, tak by se to docela hodilo. V duchu jsem se zasmál. Budu si hrát na detektiva!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Arigato za návštěvuSmějící se