
Nuže. Itánek marodí. Takže když už se tu válím a nic nedělám a čtu u toho spousty skvělých povídek, rozhodla jsem se též jednu napsat ^-^. Tedy, spíš se o to pokusit. Nemyslete si o mně že jsem duševně chorá..i když..eh, no neřešme to :D Každopádně vám přeji pěkné čtení, či svíjení se pod stolem zhnuseností z mého výtvoru :D. Vážně, sama mám docela obavy, jak to skončí..a to to sama píšu..mekeke..smutné :D Zatím se mějte..pěkně :D Byeee :3 (btw chtěla jsem to mít asi dvakrát delší..ale ta děvka blog.cz mi hlásí, že maximální limit je 40000 znaků. Ve wordu mi to ukazovalo že to má jen přes 18000 znaků a stejně to nešlo -.-", takže je to pitomě rozseklů v půlce...kdyby někdo věděl, co s tím dělat...dejte vědět :D díky ^^)
Název: Vypravování o dvou bláznech
Autor: Itaan..jak jinak ^^
Fandom: Super Junior
Pairing: KyuMin (zatím)
Dnes má chuť si pochutnat na nějakém rozkošném, nezkušeném klučinovi. Má rád ty typy, které nejsou hezké jen na pohled, ale i na dotek. Chce se dotýkat nějaké rozkošně hebké kůže, jazykem laskat neporušené, měkké a poddajné rtíky a cítit vůni neopotřebovaného, mladého tělíčka. Jo…přesně to by si dal. Rozkošné ptáčátko…neopeřené, holé a jemné. Div mu od tlamy neukápne slina, jak si představuje, co všechno by s tímhle chlapcem dělal.
"Kyu!" ozve se najednou pronikavý hlas a Kyuhyun ucítí palčivou bolest v zátylku, způsobenou tlustým svazkem srolovaných papírů. "Nemysli na to, koho dnes přehneš přes stůl a radši se věnuj práci" zasyčí muž popuzeně.
"Víš, že tvůj naštvaný obličej vypadá docela eroticky?" zavrní Kyu a rty se mu zkroutí do mírného úsměvu, ze kterého přímo vyzařuje perverznost.
"S tebou?" ušklíbne se muž "leda tak ve snu" následně se zasměje černovlasý mladík a zadívá se před sebe. Je zřejmé, že to nemělo vyznít až tak jako urážka, ale spíš kamarádské popichování. "Kangine…jsi krutý" zaskučí Kyuhyun a zkroutí se do pohodlnější polohy ve svém křesílku.
"Máš to tu řídit" zavrčí o něco podrážděněji Kangin a založí si svalnaté ruce na prsou.
"A co tu mám jako podle tebe řídit?" zeptá se Kyuhyun a následně se zamračí, což po nějaké chvíli vystřídá otrávený škleb. Také se zadívá na scénu před sebou. Vypadá prostě. Dřevotřískové stěny a na podlaze jakési lino, aby to aspoň vypadalo..ale na stěny a podlahu se stejně nikdo dívat nebude. Uprostřed tohoto stojí velká postel, na ní temně rudě povlečené peřiny. Je tam poházených pár polštářů, pak něco, co připomíná zmačkané látky a třešničkou na dortu je nahá dívka sedící na tom všem. Kyuhyun jí pohledem vypálí díru do hlavy.
"Vy se prostě…udělejte" pokrčí rameny "nebo já nevím, ani nemusíte, ale hlavně ať to tak vypadá…jo a dělejte u toho rámus, prostě musíte být smyslná a hlavně věrohodná" dopoví se zakroucením hlavy a pohlédne na všudypřítomné kameramany. "no tak na co čekáte…točte!" sykne po nich podrážděně a Kangin jen protočí oční bulvy. Znovu se uvelebí a podepře si bradu dlaní a zadívá se na dívku. Přikývne na ní, jakože to dělá dobře. Ale s ním to stejně nic nedělá, jak by taky mohlo, když je na kluky že? Sám si položí tuhle otázku. Přesune pohled na Kangina, ten taky nevypadá, že by ho to nějak rajcovalo. Což v jeho neodbytné mysli vyvolá určíté otázky, točící se kolem Kanginovy orientace. Třeba by ho mohl taky někdy sbalit! Ale ne, Kangin je sice sexy, ale není to jeho typ. On má rád ty malé drobné hošíky, co se sotva vymanili z pod ochranné ruky zákona. Zaklepe hlavou aby ty myšlenky vyhnal. Proč bych měl přemýšlet o takové kravině? Pomyslí si. Já, který..který natáčí hetero porno i přesto, že je homosexuál. Vrátí se ke svému prvotnímu rozhořčení a nepříčetně se šklebí. "Ach jo" prohlásí, ale hned na to se vzedme vlna utišujících syčení. A tak uposlechne, stejně se jeho povzdechnutí určitě ztratilo v dívčině hlasitém vzdychání. Těší se na konec šichty, konečně si bude moct užít. Opět se tedy ponoří do snů o svém dnešním vytouženém úlovku. Mmm..bude rozkošný a drobný. Bude mít sladký ksichtík s roztomilýma nevinnýma kukadlama s dlouhýma řasama a hebké rtíky a..a.. "auu!" zakňourá, když znovu dostane přes hlavu ruličkou papírů. Teda ne že by to až tak moc bolelo, ale on ze sebe rád dělá ublíženého. To je to na mně tak poznat? Pomyslí si. To je docela špataný..hm. Zatváří se děsně nespokojeně, jako děcko, kterému někdo sebral hračku. Podrbe se ve svých módně rozcuchaných, kaštanově hnědých vlasech. Vzdychající dívka ho nudí…a ruší. Kdyby tam seděl nějakej klučina, to by bylo něco jiného, třeba ten jeho vysněný. Ten by se tam v těch stejných pózách přímo vyjímal. Pomlaskne si nad těmito představami a tentokrát už nepozorovaně upadne do své sladké představivosti.
Z ní ho vytrhne až dívčin orgasmický (či možná hraný) výkřik, ale ne, vypadá docela zmoženě, takže to asi bude pravý. Ještě chvilku si ji tam nechaj poválet na posteli a nakonec to utnou. Kyuhyun se natáhne po nahrávce, ale ta u něj moc dlouho nezůstane. Hodí ji Kanginovi.
"Chytej a něco s tím udělej" v očkách se mu zalesknou dva ďáblíkovské plamínky a Kangin nemá jinou šanci, než souhlasit. Přece jen Kyuhyun je jeho šéf. A tak se jenom ušklíbne a schová si nahrávku do kapsy. "Tak..a já jdu na lov!" prohlásí bezstarostně Kyuhyun "prochodím třeba celé město, jen abych našel toho pravého..tedy pro dnešní noc samozřejmě" následuje smích, vyjadřující jeho spokojenost nad jeho vlastním vtipem a s tím se souká do černého kabátu.
"Měl bys přestat lámat srdce Kyu" prohlásí Kangin jen tak mimochodem a také se začne oblékat. Moc dobře zná Kyuhyunovy "vztahy" ehm. Nejdřív sladké řečičky, když oběť odpadne (zčásti řečičkami a zčásti chlastem), odvede si jej k sobě domů, kde mu vštípí, že to s ním rozhodně myslí vážně, jen aby si mohl na jednu noc přivlastnit tělo toho ubožáčka. A pak ráno, když už začínají být otravní, těmi svými slaďoučkými úsměvy a švitořením otázek o tom jak se vyspal a podobně, je vykopne z baráku. "Myslím, že to brzy udělá někdo tobě a vzhledem k tomu, že jsi vymazlený pitomec…nezvládneš to" zavrtí hlavou.
Jako odpověď se mu na to dostane jen záplava dalšího a dalšího zvonivého smíchu "mně že by někdo zlomil srdce?" tlemí se a naoko si utírá slzičky smíchu "to jsou ale žvásty Kangine. To se přece nikdy nemůže stát" zavrtí hlavou a smích mu trochu zmrzne na rtech. Nemůže, že ne? Jemu..velkému lamači chlapeckých srdcí…? To sotva. Ušklíbne se. Koukne na Kanginův káravý výraz a nakloní hlavu na stranu jako pes. "Neměj obavy kamaráde..nejsem žádná přecitlivělá puberťačka" zazubí se ale od Kangina si vyslouží jen povzdech a pokrčení rameny.
"Jak myslíš Kyu..ale aby ses pak nedivil" zvedne ruku na pozdrav a i s nahrávkou se Kangin odebere do již potemnělého podzimního večera. Ne že by bylo tak pozdě..ale už se začíná brzy stmívat. Kyu zůstane chvilku jen stát a přemýšlet nad Kanginovy slovy. Pak si jen odfrkne a vyleze z budovy také. Ofoukne ho sychravý vítr. Má pocit, že mu zalezl až do trenek. Musí se oklepat a na kůži pocítí zježené chlupy a husinu. Vítr jej ještě párkrát nemilosrdně ovane, jako by se mu líbilo uždibovat z Kyuhyuna poslední kousky tepla v jeho vyhřátém kabátě. "Zpropadenej vítr" zasyčí si sám pro sebe a vydá se ulicí, která vede mírně z kopce a je hojně osvětlena blikajícími neonovými nápisy. Už aby někam zapadl..někam, kde mu bude teplo. Třeba do něčí náruče..mekeke.
Proboha. Kanginova slova ho děsí. Nějak to na něj zapůsobilo víc než měl v úmyslu. Zatřepe hlavou a začne se soukat z kabátu. Je v nějakém baru. Tady ještě nebyl, což je s podivem. Málokdy se najde bar, který by ještě Kyuhyun nevymetl. Rozhlédne se kolem. Pár lidí tam je, možná si i vybere. Ale to musí nechat na později. Protože teď toho zrovna dvakrát moc nevidí. Sedne si k Baru a z náprsní kapsy vytáhne brýle s černými obroučkami a zahraněnými skly. V práci je nepoužívá, bylo by mu to na nic, když stejně není na co koukat. Ještě by ho pak zbytečně pálily oči. Teď se rozhlédne pořádněji. Už vidí mnohem líp a dokonce i ostří na obličeje. Objedná si sklenku skotské a detailně skenuje každého přítomného chlapce do věku 20 let. Dívky rovnou přeskakuje, nic s čím by se zahazoval. Po chvilce před ním přistane skotská, v tlumeném šumu baru je slyšet zacinkání ledu o stěny sklenky a pak tiché zašramocení, jak se Kyuhyun napije. Ale nikdo mu nevěnuje pozornost. A postupně i on zjišťuje, že nejspíš dnes v noci nebude věnovat pozornost on nikomu z tohohle baru. Divné místo, divní lidé. Už, když sem vlezl, mohlo ho napadnout, že tady asi jeho vysněná oběť nebude. Měl jsem zajít třeba..do hračkářství. Pomyslí si a uchechtne se. Nu berme to s nadsázkou. Pedofil on není, jen má rád ty mladší. Na někoho, komu by bylo pod patnáct by nesáhl…ne úmyslně. Plácne rukou bankovku na pult a začne se zase pakovat. Tady své dnešní noční potěšení nenajde. Rozladěně vyrazí ven z baru a nezapomene za sebou pořádně fláknout dveřmi. Pořádně si vytáhle límec, aby zabránil mrazivému vzduchu dostat se co nejhlouběji a zastrčí hlavu mezi ramena. Ruce strčí do kapes a asi musí vypadat celkem vtipně. Ale co, aspoň mu není zima.
Odněkud zaslechne zvonivý smích, prolétne mu hlavou jako ostrý šíp a pak znovu…a ještě jednou. Koukne kolem sebe. Na takový smích jsou jeho uši přímo stavěné. Rozkošný chlapecký smích, který zní jako zvonkohra, která se sem tam zacinká, když se o ní opře vítr.
















