The Last Note díl 40.

28. ledna 2015 v 22:55 | Hanako Hyuuga |  The Last Note
Ahojky,
Jo, je to přesně tak, ještě žiju. To je překvapení, že :D Snažím se vážně jo, ale mám toho nadhlavu a na psaní si udělám chvíli jen málo kdy. Štve mě to, ale musím se učit, učit a učit. Ne, že bych to dělala každou volnou chvíli, ale chápeme se :)
Tak, tady je další díl povídky. Užijte si to :3

V pokoji to už vypadalo o dost lépe. Suzu byl vzhůru, sice měl horečku a třásl se zimnicí, ale už jen to, že byl vzhůru se dobrá zpráva. Nick zase klečel u postele a tišivě černovláska hladil po vláskách. Keishi mu zatím měřil teplotu.
"Nesu ten čaj." Upozornil jsem na sebe a položil horký nápoj na noční stolek. "Děkuju." Poděkoval mi hned Nibori a otočil se k Suzuovy: "Lásko, měl by si vypít čaj, dokážeš se zvednout?" Suzu malinko zavrtěl hlavičkou a vypadal, že usíná. "Nicku, opatrně ho posaď, alespoň trochu by vypít měl." Rozkázal nejvyšší. Hned jsem Niborimu Suzua pomohl zvednout do sedu. Nick vzal hrneček do ruky, pofoukal čaj, aby nebyl tak horký a přiložil ho k Suzuovým rtům. "Jen se trošku napij, bude to dobré." Konejšil Niboru svého přítele. Suzu malinko přikývl a pootevřel rty. Rudovlásek hrneček lehce naklonil, že tekutina začala téct do nejmladšího pusy. Černovlásek pomalu pil, zatím co jeho přítel trpělivě držel hrneček u jeho rtů. Keishi mezitím doměřil teplotu a netvářil se moc nadšeně. "Stejně bychom měli alespoň zavolat doktora, aby se na něj podíval." Zamyslel se nejstarší a já jen přikývl. Byl to určitě dobrý nápad, než aby tady potom Suzu zkolaboval, jelikož máme za čtyři dny nahrávat a teď vůbec netrénujeme, tak by to nebylo moc dobré načasování.
Nibori položil hrneček na noční stolek a s povzdechem přikývl. "Neboj Suzu-chan, bude to dobré, bude ti dobře." Hladil černovláska po vláskách a tišivě se na něj díval. "N…Nechci d…doktora…" Zašeptal tichoulince nemocný černovlásek v posteli. "Proč ne, pomůže ti?" Ptal jsem se ho hned nechápavě, zatím co ho Nick hladil po vlasech. "Nemluv, aby ses nevyčerpal." Zaprosil Suzua jeho přítel a hned pokračoval.: "Suzu-chan se bojí doktorů a já se mu asi nedivím, občas je vážně nepříjemné slyšet nějakého mluvit o našem zdraví." "Ale stejně ho zavoláme." Rozhodl jsem omluvně, ale i kdybych to neřekl, Keishi už dávno doktora zavolal, který ho ujistil, že do hodiny přijede. Suzu něco tichoulince zakňoural a zavřel očka. "Odpočiň si." Políbil Nick Suzua na líčko a dál ho hladil po vláskách. Černovlásek malinko přikývl a hned jsme poznali, že usnul. "Půjdu se podívat na Sachia, vypadalo to, že probrečel celou noc." Zamyslel jsem se a vyrazil ke dveřím. "Proč?" Ptal se Keishi starostlivě. " To je jedno, to si musí vyřešit sám." Pokrčil jsem rameny a s tím, aby mě potom zavolali, jak návštěva doktora dopadla, jsem přešel do svého a blonďákova pokoje.

Překvapeně jsem se podíval na Sachia, který seděl u stolu a zrovna si nasazoval blonďatou paruku. Už byl nalíčený a převlečený do světle žlutých šatů. Ani nechtějte vědět, čím měl vycpanou podprsenku. Byli to manga, Sachio si udělal prsa z mang, jedno ještě leželo na stole. Odkašlal jsem si, abych na sebe upozornil. Sachio se na mě s úlekem otočil. " Co tu děláš, neměl si být na zkoušce?" Zeptal se mě vztekle. Chtě nechtě jsem se musel začít smát, vypadal v tom hrozně vtipně, jak se mračil a vypadal, že na mě brzo skočí. "Tak za prvé, tohle je i můj pokoj a za druhé: neměl by si na zkoušce být taky?" Ptal jsem se ho pobaveně a dál ten holčičí zjev pozoroval. Blonďák naštvaně zasoptil. "Rád bych, ale moje povedená sestra má být v televizní show a bohužel se dnes domluvila s kamarádkou, že si zajdou do sauny." Zaimitoval její hlas. Znovu jsem se zasmál. "Jo, tak ti poradím výbornou věc." Přešel jsem k němu a sundal mu paruku. "Vykašli se na ségru a dělej to, co tě baví." Rozcuchal mu vlasy, aby je neměl od paruky splácnuté. Sachio se ode mě odskočil. "To nemůžu, rodiče by mě zabili, nejde to." Mumlal blonďák zoufale. "Nezabili, proč by zabíjeli svého syna?"
"Protože bych zradil sestru."
"Ale vždyť je to blbost, máš mít svůj život a ne mít ten sestřin a jen, když ho nechce. Věř mi, uleví se ti, když tam nepůjdeš." Přemlouval jsem ho mile a stíral jsem mu make-up z tváře.
"Když to vážně nejde." Zakňoural Sachio, vytrhl mi paruku z rukou, aby si ji zase nasadil. "Jdu do televize a zastoupím sestru." Rozhodl se blonďák a přešel ke dveřím.
Rychle jsem ho chytil za ruku a odhodil ho na postel. "Nikam nejdeš, nebudeš ze sebe dělat poskoka své rodiny." Rozhodl jsem, vyšel jsem z pokoje a zamkl ho tam.
"Hej pusť mě!" Vyjekl Sachio a zabouchal na dveře hystericky. "Ne." Zasmál jsem se a vyšel ven před dům, abych Sachia pohlídal, kdyby chtěl vylézt oknem. Což také už dělal. Akorát se tím malým oknem, co jsme v pokoji měli, prodíral ven. Rukou jsem ho odtlačil zase zpátky. "Zůstaň, kde si, jinak si mě nepřej." Pohrozil jsem mu a stál jsem před domem jen v domácím oblečení. Neměl jsem ani make-up a ani upravené vlasy. Vypadal jsem, jako zmoklá slepice.
Sachio něco uvnitř nadával a okno s bouchnutím zavřel. Raději ho ještě přetáhl černou záclonou, aby měl jistotu, že na něj neuvidím. Pako. Nechápu, jak někdo může myslet nejdříve na ostatní a potom až na sebe. Jsem možná trochu sebestředný, ale abyste si nemysleli, na ostatní nekašlu, jen kladu sebe na první místo. Podle mého, ten, kdo to tak nemá, nežije svůj život, ale život těch ostatních. Přesný příklad je Sachio, on raději půjde na nějakou show jeho blbé sestry a vynechal by svou zkoušku. Ne, vážně ho nechápu.
"Suzu, vydrž!" Vyběhl Nick se Suzuem v náručí a s vyděšeným výrazem se rozhlížel po silnici. Suzua měl přitisknutého na hruď zabaleného v peřině a vypadal zase hrozně, možná ještě hůř, než ráno.
"Co se děje?!" Přiběhl jsem hned k rudovláskovi.
"Suzuovi je hrozně špatně! Má horečku nad čtyřicet stupňů, zavolali jsme záchranku!" Vyjekl Nibori se slzami v očích.
Vyjeveně jsem se na něj díval a nezmohl jsem se na slovo. Zachvátil mě příšerný strach o našeho mlaďoučkého bubeníka. Vždyť byl tak křehký a taková horečka by ho mohla klidně i zabít. "Neboj, bude to v pořádku, pomohou mu." Řekl jsem přesto, že jsem šílel strachy.
Z dálky se začala ozývat siréna záchranky, která po pár chvílích zastavila před jejich domem. Suzua si hned převzali záchranáři a naložili ho do sanitky. Nick nasedl hned po nich. Záchranářské auto se rozjelo do nemocnice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Arigato za návštěvuSmějící se